MASTNÍK

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1406, kdy je část obce zmiňována jako majetek kláštera premonstrátek v Nové Říši, další část obce měla patřit Bohuslavovi z Holoubka a Janovi z Lomnice. Majetkem kláštera pak byla ještě v roce 1482. Zhruba od poloviny 16. století byl Mastník součástí panství Sádek. Jméno Mastník vyjadřovalo původně buď mastný díl půdy, nebo potok s mastnou vodou.

Počátek 20. století je v Mastníku spojen s těžbou tuhy. Ta se začala těžit v roce 1913 a ukončena byla pro malou výtěžnost ložiska v roce 1921. Až do roku 1980 byl Mastník samostatnou obcí. Ve výše uvedeném roce se stal součástí integrované obce Stařeč. Samostatným se stal opět až v roce 1990.

Území obce je relativně kopcovité, nadmořská výška se pohybuje mezi 550 a 570 m. n. m., na východním okraji území obce se nachází Pekelný kopec s rozhlednou, východně od zastavěného území obce se nachází Kání hora.

Nejvýznamnějšími kulturními památkami jsou kaplička Panny Marie na návsi, pomník padlých z 1. světové války, zachovalé hraniční kameny a dřevěné a kamenné kříže na území obce.

V Mastníku se narodil světově uznávaný ortoped Jan Zahradníček (1882 – 1958) a katoličtí básníci Jan Zahradníček (1905 – 1960) a Jan Dokulil (1910 – 1974).